cizrník obecný, cizrna beraní, římský hrách

Cicer arietinum L.
[Cicer sativum Schk.]

země původu: jihovýchodní Evropa, jihozápadní Asie
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné, půda běžná
plod: lusk
životnost: jednoletý, vysoký, dlouhý do 30 cm (s květem do 100 cm)

další informace: koření, luštěnina, plodina, polní plodina, potravina, léčivka

Semena vyséváme koncem dubna na slunné stanoviště do středně těžké, hlinité, propustné zeminy. Vhodná předplodina do málo úrodných půd, které jsou pak kvalitnější. Vegetační doba 130 dní.

Hranatá, přímá lodyha, vysoká do 1 m, žláznatě porostlá. Listy s až 8 páry lístků. Žláznaté, matně zelené, řapíčkaté, eliptické až vejčité lístky na okrajích pilovité, na vrcholku zašpičatělé až useklé. Kvete v červnu až v červenci. Květní stopky červeně zbarvené, silně žláznaté. Kalich žláznatě porostlý. Motýlovité bílé, světle fialové květy široké do 1 cm, dlouhé do 1,1 cm, s pěti korunními lístky, pavéza světlejší s fialovým žilkováním, člunek tmavší. Lusk nafouklý, žláznatý.

Používáme jako hrách na kaše, mleté jako mouku, polévku ochucenou římským kmínem, pražená semena za náhražku kávy, mladé výhonky jako zeleninu. Při vaření nesolíme, cizrna by ztvrdla a mnohem déle bychom ji museli vařit. Sůl přidáme, až jsou semena měkká, pak povaříme 5-10 minut. Patří mezi nejvýznamnější luštěniny Asie, u nás málo známá. Listy a plody obsahují kyseliny citronovou, šťavelovou a jablečnou, nelze zkrmovat pro hospodářská zvířata ve větším množství. Využití těchto kyselin ve farmaceutickém průmyslu a v potravinářství. Fotografie semen: Brno 15. 03. 2013.

Použitá literatura

Zpět na atlas květin