Nectaroscordum siculum subsp. bulgaricum
[Allium bulgaricum, Nectaroscordum dioscoridis, Allium siculum Ucria]
rozšíření v ČR: málo známý
stanoviště: slunné, půda běžná
plod: tobolka
životnost:
zásobním orgánem je cibulovina; vytrvalý druh,
vysoký, dlouhý do 40 cm (s květem do 100 cm)
další informace: k řezu (do vázy), solitéra, záhony
Planě roste ve Středozemí na kamenitých stráních, na mezích, na slunných místech, v běžné půdě, často kamenité. V našich podmínkách přikrýváme sklem proti zimnímu vymrznutí. Velmi choulostivý druh na zimní vlhko, některé roky vymrzá, nejlépe vyrýt po zatáhnutí. Cibule z pěstovaných rostlin vysazujeme koncem září do květináče, do lehké, výživné zeminy, zeminu přihrneme 8 cm nad krčkem cibule. Dáme zakořenit do pařeniště. Na slunné stanoviště přeneseme až začátkem března.
Z cibule vyrůstají přízemní listy, šedozelené, čárkovité, dužnaté, na bázi trojúhelníkovité na průřezu, později dorůstají kopinaté listy. Celokrajné kopinaté listy, na vrcholku zašpičatělé, dlouhé do 40 cm. Oblý květní stvol vysoký do 1 m, převislé (nicí) květy na stopkách v okolíku, podpíraným toulcem. Květy kvetou květen až červen. Zvonkovité květy, široké 1,5 cm, se 6 okvětními lístky, dlouhými do 1,5 cm. Květy na vnější straně bělavě fialovorůžové. Z vnitřní strany bělavě růžové květy, od středové žilky šedavé, postupně přecházejí do růžové barvy k bělavému kraji, u báze červené. 6 zelených tyčinek s šedavými prašníky, nevyniklými z okvětí. Tobolka třípouzdrá.
Fotografie: Brno 31. 05. 2011.