myrta obecná

Myrtus communis L.

země původu: Středozemí
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné, půda běžná
plod: bobule
životnost: keř, vysoký do 5 m

další informace: aroma, koření, vhodný na bonsaje, léčivka

Planě roste ve Středozemí na kamenitých stráních, na mezích, na slunných a sušších místech, v běžné půdě, často kamenité. Pěstovaný druh v zahradách, vhodný do přenosných nádob. V našich podmínkách po 20. květnu můžeme přenést ven na zahradu, první týden stíníme před sluníčkem, sázíme do běžné půdy, smíchané s kamenitou drtí. K přezimování stačí 15 °C s omezením zálivky, aby kořínky neuhnily. Umístíme ve světlé místnosti. Množíme řízkováním. Řízky s patkou vyzrálého dřeva namočíme spodní částí 1 cm do stimulátoru růstu, zapícháme do vzdušné zeminy s pískem v červenci a srpnu. Přikryjeme folií, abychom udrželi zvýšenou vlhkost a zamezili výparu. Můžeme i hřížit nalomené větvičky. Ty zakoření do druhého roku.

Keř, vysoký do 1-5 m, s krátce řapíkatými, lesklými listy. Tmavě zelené kopinaté listy celokrajné, na vrcholku hrotité. Kvete v květnu až v červnu. Bílé květy vonné, široké do 2 cm, s pěti květními lístky, dlouhými do 1 cm. Tyčinky vyniklé. Bobule.

Celé větvičky přidávají ve Středozemí při pečení masa, hlavně skopového. Myrtové větvičky jsou symbolem lásky, svatební hosté si je připínají jako ozdobu na klopy sak a na šaty. Využití i v kosmetice a aromaterapii. Fotografie: Řecko, Kamena Vourla 11. 06. 2018, Korfu 09. 06. 2019. 

Použitá literatura

Zpět na atlas květin