celer miřík, celer

Apium graveolens L.
[Seseli graveolens Scop., Sium graveolens Vest, Celeri graveolens (L.) Britt., Apium dulce Mill.]

země původu: Středozemí
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné, půda vlhká, neutrální
množení: semeny
plod: dvounažka
životnost: dvouletý, vysoký, dlouhý do 50 cm (s květem do 100 cm)

další informace: koření, polní plodina, potravina, léčivka

Původem bahenní rostlina, vyžaduje zvláště v raných stádiích růstu hodně vody. Při jejím nedostatku jsou bulvy duté. Semena vyséváme v březnu do pařeniště. Předpěstované rostlinky vysazujeme až začátkem června, nesnáší prochlazení. Sázíme ve sponu 50x30 cm do lehké, propustné, výživné půdy. Při teplotách kolem 8 °C vybíhá do květu. Kolem mladých bulviček prohrábneme na povrchu půdu, udržujeme nad úrovní půdy. Někteří pěstitelé po obvodu bulviček nasypou kuchyňskou sůl. Celer pak tvoří kompaktní bulvy bez nitkovitých kořenů. Dáváme pozor, abychom půdu příliš nezasolili. Na vodu je celer náročnější, než květák. Planě roste v zasolených půdách na pobřeží.

Dvouletý druh. Bulva o průměru až 20 cm, s vrchní částí nad zemí, s vrcholovou růžicí řapíkatých listů. Řapík žlábkovitý. Pokud uskladníme v nemrznoucí místnosti přes zimu, druhým rokem vykvétá přímá, větvená lodyha, vysoká do 1 m. Přízemní složené, řapíkaté listy s lesklými, obvejčitými lístky, na vrcholku zubatými, zakončenými bílou špičkou. Ve středové části lodyhy složené listy s obvejčitými lístky, na bázi klínovitě staženými, na vrcholku s nepravidelnými zuby. Květy kvetou v červnu až v srpnu. Složený okolík s květy v okolíčku. Bílozelené květy široké do 0,3 cm, s pěti korunními lístky, dlouhými do 0,1 cm. Dvounažka.

Kořen i plody-afrodisiakum. Bulvy okrájíme, používáme do polévek, do svíčkové omáčky, plátky smažené jako řízky, do pomazánek. Plody celeru obsahují vonné silice s podobnou vůní, jako tekuté polévkové koření 'Maggi'. Fotografie: Brno 20. 07. 2008. 

Použitá literatura

Zpět na atlas květin