Veronica hederifolia L.
[Veronica hederifolia agg.]
rozšíření v ČR: roztroušeně, les, louky, náspy
stanoviště: slunné, půda vlhká, smíšená s přídavkem rašeliny
množení: semeny
plod: tobolka
životnost:
jednoletý,
vysoký, dlouhý do 5 cm (s květem do 50 cm)
další informace: planý
Roste na okrajích cest, na pasekách, ve světlých listnatých lesích, jako plevel v zahradách, na polích, na mezích, na pastvinách, na slunných stráních, na loukách, na slunném stanovišti, s lehkou až těžší půdou, bohatou na živiny.
Plazivá lodyha vystoupavá v době květu, dlouhá do 0,5 m, porostlá odstálými chlupy a žlázkami, fialově až hnědě zbarvená. Vstřícné vejčité listy s vyniklou žilnatinou, krátce řapíkaté až přisedlé, na okrajích laločnaté, tupě špičaté. Ve středové části lodyhy přisedlé vejčité listy. Kvete v březnu až v květnu. Kalich na bázi krátce srostlý, žláznaté kališní cípy nestejné. Kolovité květy světle modré až fialkové, na bázi zelené, široké do 0,6 cm, se čtyřmi květními lístky, dlouhými do 0,3 cm, různého tvaru, s tmavším žíháním. Spodní korunní lístek nejmenší. Tobolky.
Fotografie: Brno 10. 04. 2010.