kamélie japonská

Camellia japonica L.

země původu: východní Asie
rozšíření v ČR: pěstovaný, pokojový
stanoviště: rozptýlené světlo, půda vlhká, smíšená s přídavkem rašeliny
plod: tobolka
životnost: keř, vysoký do 2,5 m

V zimě pěstujeme při teplotě kolem 5 °C, otužilá rostlina snáší krátkodobě i mrazík do -5 °C. Po odkvětu zvýšíme teplotu až na 18 °C, aby  tento druh nasadil poupata. Vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu, nejlépe ve skleníčku. V létě přihnojujeme hnojivem, podporujícím květy (Kristalon). Množíme řízkováním mladých, ale už vyzrálých větviček s patkou starého dřeva v červenci. Řeznou ránu posypeme stimulátorem růstu. Zapícháme do vzdušné zeminy. Přikryjeme folií, abychom udrželi zvýšenou vlhkost a zamezili výparu. Sázíme do humózní půdy, smíchané s rašelinou.

Listnatý keř, vysoký do 2,5 m. Kožovité, řapíkaté, eliptické až široce kopinaté listy. Kvete v prosinci až v květnu. Květy v pastelových barvách, široké do 12 cm.

Kamélii popsal švédský biolog a lékař Carl Linné a dal jí název na počest brněnského rodáka J. J. Kamela, o jehož práci věděl. Kamel později žil na Filipínách, kde i zemřel, nedožil se ani padesáti let. Pracoval tam jako lékárník, lékař. Zachoval se jeho herbář i práce o gekonech a hmyzu. Ve svém herbáři však kamélii nepopisoval. Zajímavý je i překlad z angličtiny - camel-velbloud. Fotografie: 21. 04. 2007.

Použitá literatura

Zpět na atlas květin