maralí kořen, parcha léčivá, levzej léčivá, leuzea

Rhaponticum carthamoides (Willd.) Iljin
[Rhaponticum carthamoides Less, Cnicus carthamoides Willd., Stemmacantha carthamoides (Willd.) Dittr., Leuzea carthamoides (Willd.) DC.]

země původu: Sibiř
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné-polostín, půda běžná
množení: dělením trsů, semeny
plod: nažka
životnost: vytrvalý, vysoký, dlouhý do 40 cm (s květem do 130 cm)

další informace: k řezu (do vázy), krmivo, sušení, záhony, léčivka

Množíme dělením trsů. V březnu opatrně odkopneme z trsu mladé boční kořeny s vrcholovými pupeny, sázíme na slunné stanoviště do běžné, výživné půdy, ve sponu 60x60 cm. Semena vyséváme na slunné stanoviště od března. Pokud chceme urychlit růst, sejeme do pařeniště od března do květináčků, po vzejití protrháme.

Ze silného černého kořene vyrůstá několik přímých zelených lodyh, vysokých do 1-1,3 m, s přízemní růžicí řapíkatých, kopinatých, na okrajích peřenosečně dělených listů, na spodní straně plstnatých. Ve středové části lodyhy přisedlé listy v obrysu kopinaté, na okrajích peřenosečně dělené. Kvete v červenci až v srpnu, jednotlivé vrcholové květenství v úboru širokém do 7 cm. Zákrovní listeny světle hnědě lemované, na vrcholku šídlově zakončené. Trubkovité květy terče na bázi srostlé, bílé, na vrcholku pěticípé, fialové. Květy se vzhledem podobají bodláku. Proti Leuzea má kůlový kořen, listy na spodní straně plstnaté, kvete později.

Listy na posílení organismu, proti stresu. Domorodci na Sibiři si všimli, že v době říje vyhledávali listy i kořeny jeleni maralu. Listy přidávají i do krmiva pro dobytek, zvířata jsou zdravější, slepice mají větší snůšku vajec. Fotografie: Brno 07. 07. 2007.

Použitá literatura

Zpět na atlas květin