šalvěj lékařská

Salvia officinalis L.

země původu: jižní Evropa, západní Asie
rozšíření v ČR: rozšířený
stanoviště: slunné, půda suchá, vápenitá
množení: hřížením
plod: tvrdka
životnost: keř, vysoký do 30 cm (s květem do 70 cm)

další informace: aroma, koření, záhony, léčivka

Planě roste ve Středozemí na kamenitých stráních, na mezích, podél sešlapávaných chodníků, na slunných a sušších místech, v běžné půdě, často kamenité. V našich podmínkách semena vyséváme začátkem dubna přímo na slunné stanoviště. Nesnáší kyselé půdy. Můžeme množit hřížením větviček v červnu. Vysazujeme do běžné, propustné, vápenité půdy, smíchané s pískem.

Čtyřhranná, přímá až vystoupavá lodyha, vysoká do 0,7 m, odspodu dřevnatá, porostlá plstnatými chlupy. Řapíkaté, šedě plstnaté, vejčité až kopinaté listy, na okrajích jemně vroubkované, na vrcholku špičaté. Na listech siličnaté nádržky, které při dotyku praskají a uvolní silnou vůni. Kvete v květnu až v srpnu, v lichopřeslenech. Fialové kališní cípy odstálé, ostře špičaté. Dvoupyské, světle modré až modrofialové květy, vzácně kvetou bíle, růžově, široké do 1 cm, dlouhé do 3 cm. Korunní trubka s rovným horním pyskem, s výrazným, nazpět stočeným dolním pyskem s bílou až tmavější kresbou. Tvrdka.

Odpuzuje mravence, slimáky, mšice. Nesázíme blízko okurek, ty pak špatně rostou. Nakrájené listy používají jako výborné koření do masových nádivek, k dušeným masům. Fotografie: Brno 30. 06. 2004.

Použitá literatura

Zpět na atlas rostlin