mrkev setá, karotka

Daucus carota subsp. sativus L.

rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné, půda běžná
množení: semeny
plod: dvounažka
životnost: dvouletý, vysoký, dlouhý do 30 cm (s květem do 70 cm)

další informace: barvivo, koření, krmivo, plodina, polní plodina, potravina, léčivka

Vyséváme na slunné místo od konce února, do hluboce zpracované, propustné, lehké až středně těžké, výživné půdy, spolu se semeny ředkviček, která klíčí dříve a řádky mrkve můžeme bez obav okopávat, také šetříme místo. Sejeme do řádků 30 cm vzdálených, umístěných východ-západ, aby slunce mělo přístup celý den, do hloubky 2 cm. Rostlinky protrháváme po 5 cm, později protrháme znovu. V těžké, zamokřené půdě vybíhá do květu, kořeny má špatně vybarvené a větvené. Sejeme po košťálovinách. Na podzim vyryjeme, kořeny uskladníme v nemrznoucí místnosti. Mrkev má dobrou skladovatelnost, až do jara. Při delším skladování se také snižuje obsah nitrátů i dusíku.

Z válcovitého kořene vyrůstá přízemní růžice složených, řapíkatých listů. Kořen je mrazuvzdorný jen v mírných zimách, druhým rokem vykvétá, pokud v zimě uskladníme ve sklepě. Druhým rokem vyrůstá přímá, štětinatá, tuhá lodyha, vzácně hladká, vysoká do 0,7 m. Listový řapík objímavý na bázi k lodyze. Ve středové části lodyhy složené listy s lístky v obrysu vejčitými. Lístky na okrajích peřenosečně dělené s úkrojky. Kvete v červnu až v srpnu. Složený okolík s květy v až 40 okolíčcích. Bílé květy široké do 0,4 cm, s pěti korunními lístky, dlouhými od 0,1 až 0,3 cm, okrajové květy s paprskujícími obvejčitými lístky, na bázi nehetnatě staženými. Dvounažka. Pěstujeme pro oranžovočervený kořen, známou kořenovou zeleninu. Nyní vypěstovány různobarevné kultivary s kořenem o hmotnosti i 1 kg, vhodným pro zpracování v jídelnách i restauracích.

Velmi známá zelenina. Vhodná do zeleninových salátů, do polévek, jako příloha k masu, do těst moučníků, na kandování. Dříve barvili mrkvovou šťávou máslo pro zlepšení barvy. Pražené kořeny přidávají do kávovinových směsí. Fotografie: Brno 19. 08. 2004. 

Použitá literatura

Zpět na atlas květin