slunečnice roční

Helianthus annuus L.

země původu: Střední a Jižní Amerika
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné, půda běžná
množení: semeny
plod: nažka
životnost: jednoletý, vysoký, dlouhý do 2,5 m

další informace: k řezu (do vázy), krmivo, pícnina, plodina, polní plodina, potravina, záhony, léčivka

Semena vyséváme přímo na slunné stanoviště do prohnojené, dobře zpracované půdy, v dubnu a v květnu, ve sponu 50x40 cm. Teplomilný druh.

Draslavá přímá lodyha, vysoká do 250 cm, s řapíkatými listy. Ve středové části lodyhy srdčité až vejčité listy na okrajích pilovité, na vrcholku zašpičatělé, na bázi stažené k řapíku. Kvete v červnu až v září. Žluté květenství v úboru širokém až 50 cm. Okrajové žluté, paprskující, jazykovité květy. Vnitřní žlutohnědé trubkovité květy terče na bázi srostlé, na vrcholku pěticípé. Nažky.

Známá polní plodina. Ze semen lisují slunečnicový olej na vaření a smažení. Loupaná semena přidávají do pečiva, jedí čerstvá i pražená. Tvar a barva semen inspiroval čínského umělce jménem Aj Wej-wej. Ve svém rodném kraji zaměstnal pracovníky, kteří z keramiky vyrobili semena slunečnic, každé jiné. Vystavoval svá díla v angl. síni Tate Modern, kde semena vysypal na podlahu. Návštěvníci si mohli do téhle instalace lehnout, chodili zde. Fotografie: Malínky 19. 07. 2004.

Použitá literatura

Zpět na atlas rostlin