agáve americká 'Marginata Aurea'

Agave americana 'Marginata Aurea'
[Agave americana var. variegata Hook.]

země původu: Střední Amerika
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné, půda běžná
plod: tobolka
životnost: keř, strom, vysoký do 150 cm (s květem do 8 m)

Planě roste ve Střední Americe, zdomácnělá ve Středozemí na kamenitých stráních, na mezích, na slunných a sušších místech, v běžné půdě, často kamenité. V našich podmínkách pro přezimování udržujeme teplotu 7-10 °C s omezením zálivky, aby kořínky neuhnily. Umístíme ve světlé místnosti. Letníme po 20. květnu, zpočátku stíníme 3-5 dnů, nejlépe pod stromem, později přeneseme na plné slunce. Květináč zapustíme až po okraj do zeminy. Množíme v červnu odlomením mladé boční růžice listů z pěstovaných rostlin, necháme 1 den zaschnout. Zasadíme do vzdušné zeminy pro sukulentní rostliny. Agave po odkvětu odumírají, podobně jako netřesky (Sempervivum). Předtím však vytvoří mnoho nových mladých listových růžic.

Listy ve zdánlivé přízemní růžici. Šedě zelené, celokrajné, tuhé, úzce kopinaté listy, dlouhé 0,7-1,5 m, na vrcholku zašpičatělé, na okrajích s vystupujícími ostny. Často pěstují s panašovanými, bíle nebo žlutě pruhovanými listy. Kvete v květnu až v srpnu. Květní stvol vysoký cca 6-8 m. Žluté šestilisté květy, široké do 3 cm. Tobolky.

Indiáni používali jejich ostré ostny, které sloupli s vlákninou, jako jehlu s nití. Z modré agáve, pěstované v Mexiku, vyrábějí destilováním alkoholický nápoj tequilu. Agáve kvete nejdříve po 15-ti letech, ale často později. V Mexiku odlomí nakvétající stvol a tvořící se sladkou šťávu používají na slazení. Fotografie: Řecko Rhodos město Rhodos 02. 07. 2016, Řecko, Korfu, Agios Georgios 07. 06. 2019.

Použitá literatura

Zpět na atlas květin