Hieracium aurantiacum L.
[Pilosella aurantiaca (L.) F. W. Schultz et Schultz-Bip.]
země původu: Evropa
rozšíření v ČR: roztroušeně, louky
stanoviště: slunné-polostín, půda běžná, smíšená s přídavkem rašeliny
množení: oddenky
plod: nažka s paprsčitým chmýrem
životnost:
vytrvalý,
vysoký, dlouhý do 5 cm (s květem do 50 cm)
další informace: planý, skalnička, záhony
Roste na slunných stráních, na mezích, ve středně těžkých, vlhčích půdách. Pěstovaná skalnička. Tento druh se rychle rozrůstá plazivými oddenky. Množíme dělením trsů z pěstovaných rostlin v březnu, semeny. Jestřábník se kříží partenogeneticky (bez oplození) nebo pohlavně, někdy také současně.
Přízemní růžice eliptických až kopisťovitých listů s bílými, odstálými chlupy. Na chloupkatém stvolu, vysokém do 50 cm, v chocholíku vykvétá až 50 květů. Kvete v červnu až v srpnu, jednotlivé vrcholové květenství v úboru širokém do 2 cm. Zákrovní listeny porostlé černými odstálými žlázkami i dlouhými chlupy. Okrajové paprsčité, jazykovité květní lístky oranžové. Ligula na vrcholku s pěti zuby. Vnitřní květní lístky žluté. Nažky s bílým paprsčitým chmýrem. Velmi proměnlivý druh jestřábníku.
Druh dříve řazen do čeledi Asteraceae. Pokusy s křížením jestřábníku prováděl i brněnský zakladatel genetiky J. G. Mendel (nar. Hynčice na Moravě 1822-1884 Brno). Ovšem nejznámější jsou jeho pokusy s křížením hrachu. Velké znalosti měl také v oboru včelařství a v meteorologii. V brněnském muzeu J. G. Mendela, v areálu kláštera, jsou také uloženy jeho zápisky s pečlivě vedenými meteorologickými údaji o denních teplotách a tlaku vzduchu. Fotografie: Michal Jelínek 24. 06. 2008.