Pachysandra terminalis Sieb. et Zucc.
[Pachysandara]
země původu: Japonsko, východní Asie
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: polostín-stín, půda vlhká, smíšená s přídavkem rašeliny
množení: dělením trsů v dubnu a srpnu
životnost:
keř,
vysoký do 30 cm
další informace: půdopokryvná rostlina, skalnička, záhony
Vhodná rostlina do polostínu až stínu, i v zimě stálezelená, na slunném a sušším stanovišti zelené listy často žloutnou. Sázíme do humózní půdy, smíchané s rašelinou. Nesnáší vápenité půdy.
Stálezelená rostlina vysoká do 0,3 m. Přímá lodyha na bázi dřevnatí. Tmavě zelené, lesklé, tuhé listy kopisťovité až obvejčité, na bázi klínovitě stažené, směrem k vrcholu s odstálými pilovitými zuby. Listy na vrcholku mírně nazpět stočené. Vyšlechtěny i listy panašované, se žlutými až bílými skvrnami. Kvete únor až červen ve vrcholových klasech bílých květů bez květních lístků, kalichů s výraznými bílými tyčinkami.
Fotografie: Praha 17. 04. 2015.