aukuba japonská

Aucuba japonica Thunb.

země původu: východní Asie
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné-polostín, půda běžná
množení: řízkováním
plod: bobule
životnost: keř, vysoký do 4 m

další informace: solitéra, záhony

Celoročně vyhovuje místo v chladné chodbě. Zimujeme v chladné místnosti, zeminu udržujeme mírně vlhkou. Po 20. květnu můžeme přenést ven na zahradu, první týden stíníme před ostrým sluníčkem. V zimě nezmrzne až do -14 °C ve stínu pod stromy. Množíme řízkováním mladých vyzrálých větviček s patkou starého dřeva v červenci. Řeznou ránu posypeme stimulátorem růstu. Zapícháme do vzdušné zeminy. Přikryjeme folií, abychom udrželi zvýšenou vlhkost a zamezili výparu. Sázíme do lehké, propustné, výživné půdy.

Stálezelený keř, vysoký přes 2-4 m. Krátce řapíkaté, vstřícné listy zelené až bíle skvrnité. Lesklé, kožovité, kopinaté listy celokrajné nebo pilovité, na vrcholku zašpičatělé. Kvete v dubnu až v květnu. Hnědofialové květy široké do 0,5 cm, se čtyřmi květními lístky, dlouhými do 0,2 cm. Červené až černé plody.

Fotografie květů: Brno 23. 04. 2008, fotografie: Brno 19. 09. 2008. 

Použitá literatura

Zpět na atlas květin