alokasia, taro

Alocasia macrorrhiza (L.) G. Don
[Colocasia, Alocasia macrorrhizos (L.) Don, Arum macrorrhizon L.]

země původu: jihovýchodní Asie
rozšíření v ČR: málo známý, pokojový
stanoviště: polostín, půda vlhká, neutrální
plod: bobule
životnost: zásobním orgánem je hlíza; vytrvalý druh, v našich podmínkách jednoletý, vysoký, dlouhý do 3 m

další informace: jedovatý, potravina, vodní rostlina, léčivka

Vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu, pokojovou teplotu. Nesnáší sušší půdu, zaléváme často, aby zemina zůstávala stále vlhká. Množíme dělením hlíznatých kořenů v březnu. Sázíme do běžné humózní zeminy.

V našich podmínkách dorůstá do 150 cm, ve své domovině do 3 m. Dlouze řapíkaté, srdčité listy vyrůstají v růžici na stonku. Celokrajné listy se zpeřenou žilnatinou, na vrcholku špičaté. Kvete listopad až květen. Drobné samičí i samčí květy nahloučené na stvolu v palici, podpírané nápadným bíložlutým toulcem.

Čerstvá rostlina obsahuje šťavelan vápenatý, jedovatý pro pokožku, dráždí kůži. Hlízy jedlé po převaření. V jihovýchodní Asii používají hlízy na mouku, listy dusí jako zeleninu. Fotografie: Španělsko Cala Millor 02. 06. 2012.

Použitá literatura

Zpět na atlas květin