Berberis vulgaris L.
[Berberis orientalis Schneid.]
rozšíření v ČR: roztroušeně
stanoviště: slunné-polostín, půda běžná, vápenitá
množení: řízky, semeny
plod: bobule
životnost:
keř,
vysoký do 3 m
další informace: aroma, barvivo, jedovatý, léčivka
Planě roste na slunných, suchých svazích, na mezích, na lehkých, vápenitých půdách. Parkový druh. Množíme řízkováním vyzrálých větviček s patkou starého dřeva v červenci. Řeznou ránu posypeme stimulátorem růstu. Zapícháme do vzdušné zeminy. Přikryjeme folií, abychom udrželi zvýšenou vlhkost a zamezili výparu.
Opadavý keř, vysoký do 3 m, s trnitými větvemi. Listy i květy vyrůstají ve svazečku na brachyblastech. Kopisťovité listy na okrajích velmi jemně pilovité, na bázi klínovitě stažené ke krátkému řapíku. Kvete v dubnu až v červnu v hroznu. Krásné žluté květy zapáchají. Šest žlutých kališních lístků. Žluté květy široké do 0,8 cm, se šesti žlutými lístky, na vnitřní bázi oranžovými. Šarlatově červené bobule dlouhé cca 1 cm, dozrávají koncem září.
Mírně jedovatý druh. Kůru a kořeny používali na barvení kůží na žlutou barvu. Zralé plody dříve zpracovávali na kompoty. Tvrdé žluté dřevo je výborné na výrobu intarzií. Fotografie květů: Brno 12. 05. 2012, fotografie plodů: Brno 22. 12. 2012.