douglaska sivá, jedle Douglasova

Pseudotsuga menziesii var. glauca (Beissn.) Franco
[Pseudotsuga glauca (Beissn.) Schwer.]

země původu: Severní Amerika
rozšíření v ČR: pěstovaný, les
stanoviště: slunné, půda běžná
množení: semeny
plod: šiška
životnost: strom, vysoký do 40 m

Přestože není původní druh (u nás introdukovaný), je velmi odolný. Ve své domovině roste v horských oblastech. Roste pomaleji, než podobný Pseudotsuga menziesii. Prospívá i ve znečistěném městském prostředí. Sázíme do lehčí půdy na slunné až mírně přistíněné stanoviště.

Jednodomý, neopadavý, jehličnatý strom, vysoký do 40 m, v našich podmínkách je vysoký do 30 m. Borka u starších stromů šupinovitá, větve v přeslenu. Jehlicovité, modrozelené listy jsou dlouhé do 3,5 cm, na rubu se dvěma stříbřitými pruhy. Kvete v květnu až v červnu. Samčí šištice žluté, samičí šištice zelené. Šišky dlouhé do 10 cm, nerozpadavé, dozrávají prvním rokem. Semena křídlatá. Typické jsou trojcípé krycí šupiny odstávající od šišky, zatímco u Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco jsou tyto trojcípé šupiny zatočené dovnitř.

Tento druh objevil A. Menzies, později popsal a přivezl do Evropy britský cestovatel D. Douglas. Původně jej určil jako jedli, douglaska má totiž také ploché jehlice, ale šišky jsou nerozpadavé, převislé a pupeny jsou bez pryskyřice. Fotografie šišek: 10. 05. 2003. 

Použitá literatura

Zpět na atlas květin