Fritillaria imperialis L. 'Lutea'
země původu: jihozápadní Asie
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné, půda běžná
množení: mladými cibulemi
plod: tobolka
životnost:
zásobním orgánem je cibulovina; vytrvalý druh,
vysoký, dlouhý do 15 cm (s květem do 100 cm)
další informace: záhony
Pro přesazování opatrně vyrýváme v červenci po zatažení. Uprostřed cibule zůstává prázdné místo po odumřelé lodyze. Cibule jsou choulostivé na otlak. Sázíme hluboko, minimálně 20 cm i více přihrneme zeminu nad cibuli. Pokud řebčík nekvete, bývá to proto, že cibule koření příliš mělce. Rostliny vyseté ze semen kvetou až po 8-10 letech. Sázíme do běžné, propustné, výživné půdy, na slunné stanoviště.
Pevná dužnatá lodyha, vysoká do 1 m, fialovohnědě naběhlá, s listy v přeslenu, listy často i střídavě postavené. Jasně zelené listy jsou celokrajné, poloobjímavé k lodyze, na vrcholku zašpičatělé. Na vrcholku lodyhy vykvétají v přeslenu na krátkých stopkách nicí květy s koncovou růžicí listů. Kvete duben až květen. Zvonkovité žluté květy, dlouhé do 8 cm. Každý okvětní lístek na vnitřní straně s černou skvrnou a nektáriem o průměru 0,5 cm. Celá rostlina typicky páchne, odpuzuje krtky.
Fotografie: 06. 05. 2008.