kopřiva dvoudomá

Urtica dioica L.

Urtica dioica L.

Urtica dioica L.

Urtica dioica L.
čeleď: Urticaceae
květ: 
bílý, kvete květen - září

rozšíření v ČR: rozšířený, les, louky, náspy
stanoviště: slunné-polostín, půda vlhká, neutrální
množení: oddenky
plod: nažka
životnost: vytrvalý, vysoký, dlouhý do 150 cm

další informace: pícnina, planý, léčivka

Roste na neobdělávaných, vlhčích půdách, prohnojených dusíkem. Nezničitelný plevel. U přísloví: 'Ani mráz kopřivu nespálí' to platí jen při prvních mrazících. Pak rostlina zatáhne a raší až brzy na jaře. Zajímavost: při pěstování na sběr jako léčivky je těžké vypěstovat na určených místech, velmi špatně se ujímá. Roste jen tam, kde jí vyhovují podmínky.

Kořeny jsou žluté, velmi pevné. Pevný, přímý stonek, vysoký do 1,5 m, s řapíkatými, tmavě zelenými, matnými listy. Vejčité listy na okrajích pilovité, na bázi srdčité. Typický svými žahavými chloupky. Kvete květen až září. Okvětí bílých květů v klubíčcích, samičí a samčí. Plody nažky.

Výborné je tzv. zelené hnojení, kdy celé rostliny kopřiv namočíme do nádoby s vodou, necháme vykvasit minimálně 10 dní. Zředěným výluhem pak zaléváme zeleninu. Přírodní hnojení, které má jednu špatnou vlastnost: velice páchne, jako močůvka. Celou usušenou nať dáváme v zimě drůbeži, slepice pak nesou celou zimu, nesmí jim ale namrznout hřebínek. Za války ze stonků kopřiv tkali hrubá plátna. Výluh z listů je výborný i proti mšicím a svilušce. Čerstvé mladé listy přidáváme do jarních nádivek, připravujeme jako špenát: spaříme je, pokrájíme, přidáme česnek, sůl a vejce. Výtažky z kopřiv přidávají i do šampónů. Fotografie: Brno 15. 08. 2003. 

 

Použitá literatura

Urtica dioica L.

Zpět na atlas květin


Copyright © 2000-2021 Iva Jelínková, All Rights Reserved
TOPlist