akantus, paznehtník dlouholistý

Acanthus longifolius Poir.
[Acanthus hungaricus]

země původu: Středozemí
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné, půda suchá, neutrální
množení: dělením trsů
plod: tobolka
životnost: vytrvalý, vysoký, dlouhý do 50 cm (s květem do 100 cm)

další informace: k řezu (do vázy), sušení, záhony, léčivka

Planě roste ve Středozemí na kamenitých stráních, na mezích, podél sešlapávaných chodníků, na slunných a sušších místech, v běžné půdě, často kamenité. V našich podmínkách množíme dělením trsů začátkem dubna, velmi pozdě raší. Vysazujeme na slunné, sušší stanoviště do lehké, propustné, výživné půdy. Přikrýváme sklem proti vymrznutí, nebo v zimě přikryjeme uschlými lodyhami a větvičkami do výšky 20 cm.

Přízemní růžice křehkých listů, dlouhých do 0,6 m, na okrajích peřenosečně dělených až kracovitých. Na pevné lodyze, vysoké do 1 m, květy s osténkatými bílozelenými listeny, zeleně žíhanými. Kvete v červnu až v srpnu. Jednopyské bílorůžové až hnědé květy s tmavším žíháním, široké do 2 cm, dlouhé do 5 cm. Tobolka.

Lodyhy s květy můžeme sušit. Obrátíme vrcholem dolů, lodyhy jsou po usušení krásně rovné. Tvar listů inspiroval Řeky pro vzor na ozdoby korintských hlavic. V baroku typický ornament, podle tvaru listů nazývaný akant. Fotografie: Brno 12. 07. 2011.

Použitá literatura

Zpět na atlas květin