brambor obecný, lilek brambor

Solanum tuberosum L.

země původu: Peru, Chile
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné, půda běžná
množení: hlízami
plod: bobule
životnost: zásobním orgánem je hlíza; vytrvalý druh, v našich podmínkách jednoletý, vysoký, dlouhý do 100 cm

další informace: k řezu (do vázy), krmivo, plodina, polní plodina, potravina, léčivka

Hlízy sázíme na jaře do hrůbků. Existují i odrůdy velmi rané, které sázíme v březnu (zpočátku můžeme přikrýt folií, půda je pod ní víc prohřátá a folie zamezí při ranních mrazících spálení nových listů brambor). Vysazujeme na slunné stanoviště do hluboce zpracované, propustné, výživné půdy.

Z hlízy vyrůstá dužnatá, přímá až poléhavá lodyha, dlouhá do 1 m, porostlá odstálými i přitisklými chlupy, se složenými listy. Celokrajné vejčité lístky zvrásnělé, na vrcholku zašpičaté. Kvete v červnu až v srpnu. Bílé, růžové nebo světle modré květy z vnější strany porostlé odstálými chlupy, na okrajích zvlněné, široké až 3 cm, na bázi žluté nebo zelené. Plodem kulovitá bobule. Rostlina je jedovatá, pouze zralé podzemní hlízy-brambory jsou jedlé. Varný typ A - nerozvařují se, vhodné do bramborových salátů. Typ B - přílohové brambory. Typ C - obsahují více škrobu, vhodné na kaše, bramboráky.

Když je poprvé dovezli do Evropy, pěstovali je pro květy, které měly i  francouzské princezny ve svatebních kyticích. Hlízy vaříme okrájené bez slupky se solí a kmínem. Můžeme péct nebo vařit i se slupkou. V  hlízách škrob, využití v kosmetice, v lékařství (tablety), doplněk jídla, na přípravu pudinků, zahušťování omáček, do těsta, na výrobu lepidel, umělého kaučuku, v lihovarnictví na výrobu alkoholu. Za války z natě vyráběli umělá vlákna, papír, buničinu. Fotografie květů: Brno 19. 06. 2013, fotografie brambor: Brno 24. 08. 2013.

Použitá literatura

Zpět na atlas květin