česnek kuchyňský, česnek setý

Allium sativum L.

země původu: střední Asie
rozšíření v ČR: pěstovaný
stanoviště: slunné, půda běžná
množení: jednotlivými stroužky, pacibulkami
životnost: zásobním orgánem je cibulovina; vytrvalý druh, vysoký, dlouhý do 60 cm (s květem do 180 cm)

další informace: aroma, koření, plodina, polní plodina, potravina, léčivka

Cibule se skládá z několika stroužků, které po jednom vysazujeme na podzim, nebo brzy na jaře. Podle počasí, nejpozději do 26. 7. (na sv. Annu) vyrýváme ze země, později vyrytý česnek se rozpadá na jednotlivé stroužky a nedrží pohromadě pro zimní skladování. Paličáky sklízíme, když se převislá palice narovná. Na podzim vysazujeme na slunné stanoviště do běžné, propustné půdy, do hloubky 5 cm i malé pacibulky, které se vytvoří místo květu. Česnek sázíme vedle jahod, jeho pach zahání květopasy jahodníkové, kteří nakusují stopky květů a jejichž larvy vyžírají v jahodnících poupata.

Z víceleté cibule vyrůstají na lodyze čárkovité, šedozelené listy. Celokrajné listy na bázi pochvovitě přisedlé k lodyze, na vrcholku zašpičatělé, žlábkovitě prohnuté, dlouhé do 60 cm. Oblý květní stvol vysoký do 60-180 cm, květy s pacibulkami v okolíku, podpíraným toulcem. Květy kvetou květen až červen. Fialové květy široké 0,3 cm, se 6 okvětními lístky, dlouhými do 0,5 cm. 6 fialových tyčinek se fialovými prašníky nevyniklými z okvětí. Známe paličáky, kdy na stonku vyrůstají malé pacibulky se sterilními květy. Pacibulka je vnitřní stroužek, není to semeno. Pěstujeme i nepaličáky, které nevytvoří stonek, jen listy. Známá odrůda nepaličáku JAPO (jaro-podzim), podle šlechtitele Jaroslava Poura.

Před použitím česnek oloupáme. Výborné koření do polévek, k masu, k opečení brambor, čerstvý do slaných pomazánek. Výborný sladký česnek: oloupané stroužky vložíme do zpěněného másla na 5 minut, až zesklovatí. Přidáme uvařené brambory, nakrájené na plátky a dáme zapéct na 15 minut do trouby na 220 °C. Fotografie: Brno 16. 07. 2008.

Použitá literatura

Zpět na atlas rostlin