dřišťál Juliin, dříšťál Julianin

Berberis julianae
[Berberis julianae Schneid.]

země původu: Čína
rozšíření v ČR: roztroušeně
stanoviště: slunné-polostín, půda běžná
množení: řízkováním
plod: bobule
životnost: keř, vysoký do 200 cm

další informace: jedovatý

Parkový druh. Množíme řízkováním mladých, ale už vyzrálých větviček s patkou starého dřeva v srpnu. Řeznou ránu posypeme stimulátorem růstu. Zapícháme do vzdušné zeminy. Přikryjeme folií, abychom udrželi zvýšenou vlhkost a zamezili výparu. Vysazujeme na slunné až polostinné stanoviště, roste v každé vlhčí půdě.

Neopadavý listnatý keř, vysoký do 2 m, se slabě hranatými, trnitými větvemi, v mládí žlutohnědými. Ostny dlouhé až 4 cm. Listy i květy vyrůstají ve svazečku na brachyblastech. Tuhé, kožovité, tmavozelené kopinaté listy, na spodní straně světlejší, na okrajích ostnitě pilovité, dlouhé až 10 cm, na bázi klínovitě stažené. Kvete v dubnu, květnu až v červnu ve svazečcích. Šest žlutozelených kališních lístků. Žluté květy se šesti žlutozelenými lístky široké do 0,6 cm, dlouhé do 0,6 cm. Ojíněné, modročerné bobule dlouhé cca 0,8 cm, dozrávají od konce září.

Mírně jedovatý druh. Kůru a kořeny používali dříve na barvení kůží na žlutou barvu. Tvrdé žluté dřevo je výborné na výrobu intarzií. Fotografie květů: Brno 12. 05. 2010, fotografie plodů: Brno 16. 11. 2010. 

Použitá literatura

Zpět na atlas květin